Prevence šikany – rodiče se ptají, zástupci školy odpovídají

Mezi témata, která se řešila během společných schůzek zástupců Spolku a školních psychologů, patřila šikana a její řešení, preventivní programy, které na škole probíhají, spolupráce rodičů a školy při minimalizaci šikany.

Společným záměrem školy a Spolku je informovat rodiče a veřejnost o tom, jaké preventivní programy na škole probíhají (a to nejen programy zaměřené na prevenci šikany) a dále, jakým způsobem mají rodiče postupovat při řešení nestandardních situací, např. pokud zaznamenají u svého dítěte podezření na šikanu.

Na otázky rodičů odpovídá školní psycholog Richard Lukáš s přispěním psycholožky Lenky Coufalové a zástupce ředitelky školy Libora Skaly:

  •   Jak se škola staví k problematice šikany?

RE: Škola je v tomto směru, dle mého názoru, nadstandardní, nadprůměrná. Vedení dává najevo, že prevence šikany i celková atmosféra ve škole je pro ně důležité téma, problémy se nebagatelizují. Díky tomu, že jsme velká škola, tak máme mimořádný servis školních psychologů, výchovného poradce, preventisty. Takže co se týče systémového řešení a včasného zachycení šikany, tak je na tom škola velmi dobře. Jsem zde na škole sice pouze několik měsíců, ale kdykoli byl nějaký náznak problémového chování mezi dětmi, nezaznamenal jsem snahu “zametat ho pod koberec”, ale problém se hned řešil. Druhou věcí samozřejmě je, jak každý učitel pracuje s klimatem ve své třídě, jak pracuje s třídními pravidly, aby se každé dítě cítilo v té třídě dobře. Někde jsou problémy se složením třídy, jinde hraje roli osobnost učitele – vždy záleží, jak si vzájemně “sednou”. Že by se zde vyskytovala cílená šikana ve vyšším stádiu zaměřená na konkrétní dítě či skupinu dětí, to se zde podle mě neděje.

  •   Jaké preventivní programy proti šikaně škola využívá a jak často jsou do nich zapojeny jednotlivé třídy?

Pro učitele je nyní zařízen program “Minimalizace šikany”; jde o velmi kvalitní program financovaný z evropských fondů, který zahrnuje nejen vzdělávání pro učitele, ale zahrnuje i konzultace s vedením, aby se nastavily procesy, jak včas identifikovat a řešit šikanu.

Přesný rozpis preventivních programů pro děti (nejen proti šikaně), které proběhly ve školním roce 2016/2017, je v dokumentu „Evaluace a diagnostika minimálního preventivního programu Masarykovy ZŠ“, který bude brzy k nalezení na webových stránkách školy v sekci Poradenství-Metodik prevence.

V průběhu posledních dvou let měla škola grant z Ministerstva školství a jednou za půl roku proběhl v každé třídě preventivní program zaměřený na kamarádství mezi dětmi, který realizovali někteří učitelé či asistenti pedagoga působící na škole.

Preventivní programy jsou vedle toho vedené také školními psychology a externími preventivními organizacemi. Určitě bych zmínil spolupráci s neziskovou organizací Elio – Projekt Zdravé město Praha. Každá 6. třída díky němu projde čtyřmi tříhodinovými bloky zaměřenými na podporu vztahů, sebevědomí, prevenci rizikového chování.  Sami třídní učitelé pak letos spolu se školními psychology pro „šestky“ zorganizovali adaptační výjezd.

Zdravé město Praha je pravidelný systémový projekt, pak jsou nárazové akce typu Bezpečný internet, Týden zdraví. Do oblasti všeobecné prevence řadíme i prevenci tělesného zdraví, zdravou stravu, pohyb venku, bezpečí tamtéž.

Dále se konají programy reagující na vývojové změny u dospívajících – Čas proměn, Mezi námi děvčaty.

Úspěšný byl i projekt Divadelta – interaktivní program, kdy žáci sledovali divadelní představení a následně se mohli do scének zapojit a vyzkoušet si v roli úspěšně vyřešit náročnou situaci.

Snažíme se, aby programy byly co nejvíce kvalitní a zážitkové, aby děti diskutovaly a zkoušely si modelové situace. S dětmi se programů účastní také někteří jejich pedagogové a od nich i od dětí dostáváme zpětnou vazbu – pokud by se jim zpracování některého tématu nelíbilo a děti to nebavilo, řekli by nám to, v tomto ohledu jsou kritičtí.

Já s kolegyněmi psycholožkami (L. Coufalová, Z. Dolejšová) pak sami realizujeme pravidelné interaktivní programy v 1-9. třídě na téma, které danou třídu a třídního učitele zrovna trápí – vztahy ve třídě, jak se učit, pravidla třídy, spolupráce žáků, řešení konfliktů, zvládání stresu či relaxace.

  •   Jaká forma prevence má u žáků největší ohlas a proč?

RE: Ohlas mají kontroverzní témata, zejména pokud jsou zpracována zajímavou formou – např. sexualita, extrémní životní příběhy. Zároveň děti velmi vítají, pokud se jich téma přímo týká, pokud je o nich samotných – o jejich vztazích ve třídě, jejich pocitech, problémech. V 5. třídách se vyučuje „osobnostně-sociální výchova“, kde se děti učí umět ocenit sami sebe, sebe navzájem, vyzdvihnout své silné stránky. Tyto i další dovednosti jsou velmi cenné a vyžadují pravidelný trénink. Je to dobrá prevence problémů ve třídě a bylo by dobré, kdyby taková pravidelná výuka pokračovala i v dalších ročnících.

  •   Jakými způsoby mohou třídní učitelé šikaně předcházet?

RE: Prevenci napomáhá organizace třídnických hodin, a srozumitelná, důsledná a spravedlivá práce s pravidly třídy – každá třída by měla přijmout svoje pravidla, vyvěsit je a hlídat jejich dodržování. Je to na každém učiteli, zda třídnické hodiny zařadí. Někdo je aktivně využívá, někdo ne. Určitě pomáhá, pokud je výuka zajímavá, učitel zařazuje skupinové aktivity na posílení pozitivní atmosféry ve třídě, dále např. mimoškolní akce jako jsou exkurze, školy v přírodě, lyžařské kurzy, kde se děti lépe poznávají. Poznat se, to neznamená, jen znát své jméno, ale poznat, jak se kamarád chová v různých situacích, a to i v těch vypjatých, při únavě, nadšení, různých emocích. Vzájemné poznávání zkrátka probíhá dlouho.

Hlavní roli při předcházení konfliktních situací vidím zejména ve včasné reakci na podněty žáků. Preventivně může působit i dobře pochopený a používaný ETICKÝ KODEX žákyní a žáků Masarykovy ZŠ.

Pracovat v základním školství je pěkná, ale náročná práce. Střetávají se tu děti z různých prostředí, některé se kvůli své odlišnosti mohou stát terčem pro posmívání a ubližování – kvůli vzhledu, intelektovým schopnostem, impulzivitě. Dá to velkou práci, aby třída neudělala z takového dítěte obětního beránka. Vyžaduje to dost úsilí, neboť některé děti jsou opravdu náročné na spolupráci, často i jejich rodiče. Ideály jako je nešikanující prostředí, respekt, kamarádství, jsou nutné a správné ideály, cíl, ke kterému směřujeme, ale realita je často taková, že v některých třídách je snadné ho dosáhnout, zatímco v jiných je to náročnější. Pan zástupce Skala pomohl dětem prostřednictvím školního parlamentu zformulovat “Etický kodex”, nyní je potřeba ho uvést v život – pokusit se ve třídách zavést třídní pravidla a na ně navázaný systém sankcí a benefitů za jejich dodržování. Učitel by měl pravidla pevně, ale laskavě vyžadovat.

  •   Jak fungují dozory učitelů při přestávkách? Jak mohou napomoci prevenci šikany?

RE: Na každé chodbě, každou přestávku je dozor, učitelé nahlížejí i do tříd, nicméně nikdo nemůže mít oči takřka všude.

  •   Jaké mají třídní učitelé možnosti a nástroje k včasné identifikaci šikany RE: Všichni třídní učitelé jsou zkušení pedagogové, kteří by měli být schopni během vyučování i o přestávkách rozpoznat projevy šikany. Je důležité, aby měli blízko k dětem, uměli jim naslouchat a byli jim k dispozici nejen profesně, ale také lidsky. S psychology pravidelně spolupracují, účastní se seminářů; aktuálně probíhá výše zmíněné školení „Minimalizace šikany“. Škola je zároveň nově zapojena do projektu Nenech to být.
  •   Jakým způsobem mohou děti ve škole hlásit šikanu či nevhodné chování jiných žáků? Je tento proces anonymní? Jak se liší na 1. a 2. stupni?

RE: Děti se mají obracet na třídního učitele, mohou přijít i za námi psychology, ale to je pro dítě zejména z 1. stupně poměrně komplikované, protože jsme často o přestávce mimo svoji kancelář, řešíme záležitosti s učiteli, které jinak nemůžeme zastihnout; děti z přístavby na budově Polesná se navíc vždy musí domluvit s třídním učitelem, že mohou za námi jít, nemohou se pohybovat volně po budově.

Ve škole jsou zavedené schránky důvěry (na 1. i 2. stupni), jen úplně neslouží svému účelu, chceme jejich fungování obnovit a více mezi dětmi rozšířit.

Zapojili jsme se do projektu „Nenech to být“, sepsali jsme texty pro děti, rodiče a učitele. Je to další forma, kterou se na nás děti mohou obracet. Školní parlament a jeho členové informovali všechny žáky, jak tento kanál využívat.

  •   Co se děje když děti šikanu nahlásí? Jak škola v takovém případě postupuje? Jakým způsobem jsou angažování do průběhu prošetřování rodiče iniciátora šikany a šikanovaného?

RE: V první řadě vše prošetří třídní učitel, poté vedení školy, preventista a školní psychologové. Dojde k vyslechnutí informátora, hledání svědků, rozhovoru s třídním učitelem a dalšími pedagogy, oddělenému rozhovoru s obětí a agresorem, k analýze situace. Tento proces má nicméně svá pravidla a průběh a není dobré celý proces uspěchat, proto nelze očekávat vyšetření z hodiny na hodinu. Posléze jsou informováni rodiče obou aktérů a výsledek je s nimi projednán. Následně se pracuje s celou třídou. Důležitá je následná práce s oběma aktéry, v závažných případech kontaktujeme OSPOD, policii (viz. Metodický pokyn MŠMT na stránkách školy v sekci Poradenství-Metodik prevence)

  •   Jaký je standardní průběh a doba prošetřování nahlášené šikany?

RE: Toto je zcela individuální, záleží na závažnosti a citlivosti případu, v každém případě to trvá několik dnů až týdnů.

  •   Jaký je standardní průběh nápravných opatření?

RE: Nejpodstatnější je ochrana oběti – zvýšený dohled učitelů, přesazení žáků, práce se třídou, individuální práce s žáky – obětí i agresorem zvlášť. Při závažnějších problémech je možná i intervence odborníků zvenčí. Důležité je zapojit do odhalení příčin problémů a do jejich řešení také rodinu oběti i agresora.

  •      Jaké důsledky má šikana na iniciátora? Jaké existují formy trestů? Jak se pracuje s dětmi s „problémovým chováním“?

RE: Problémové chování je rozebráno před výchovnou komisí (složenou z učitelů, výchovného poradce, rodičů), jsou informováni zákonní zástupci, nastaví se nová pravidla (například jsou vyžadovány pravidelné telefonáty rodičů do školy, závazek k plnění povinností – vedou se pravidelné záznamy), případně se udělí kázeňské postihy (dvojky, trojky z chování). Pokud se k problému nepostaví rodina čelem a nepomáhá s jejich řešením či je ještě zhoršuje, přizveme OSPOD. Rodině také může být doporučena spolupráce s externími výchovnými organizacemi – osvědčila se nám spolupráce se Střediskem výchovné péče Klíčov. 

  •   Jaké důsledky může mít šikana pro šikanovaného?

Záleží na podobě a délce šikany, na tom, jací žáci se na ní podíleli, dále na odolnosti každého dítěte a na jeho schopnosti zpracovat nepříjemný zážitek, na schopnosti zvládat stres, ale také na podpoře, kterou rodina a okolí danému žákovi poskytnou. Ubližování ale v každém případě podkopává sebevědomí a pocit vlastní hodnoty, pocit bezpečí a opory v dané skupině, kde k ubližování docházelo.

  •   Jakým způsobem jsou do prošetřování zapojeni “náhodní svědci”, tj. kolektiv třídy apod.

     RE: Hledají se nezávislí informátoři, šikana se totiž vždy odehrává v kontextu celé     třídy. Následně je třeba pracovat s třídou jako celkem, znovu nastavit pravidla a normy, podporují se pozitivní stránky třídy.

  •      Jak mohou rodiče pomoci – výchovou a svým přístupem – k prevenci šikany?

RE: V takovýchto situacích se vždy projeví, jaký je vztah, komunikace a klima v rodině. Některé dítě doma začne mluvit samo, na druhou stranu jsou rodiny, kde se o nepříjemných věcech nemluví. Pak se problém může odhalit přes sekundární znaky – nechuť jít do školy, zdravotní problémy atd. Tedy základem je budovat důvěru s dítětem a být k němu všímavý a pozorný, mluvit s ním, nepanikařit, zjistit si informace a i v tom nepříjemném najít něco pozitivního – např. ocenit, že se dítě postavilo agresorovi, mělo odvahu to říct. Pokusit se z té situace udělat prostředek pro růst dítěte.

  •      Jak mohou rodiče pomoci s prevencí – koordinací a sladěním komunikace s třídním učitelem?

RE: Pro třídního učitele často není jednoduché uspokojit potřeby a očekávání všech rodičů, protože každý je jiný a má od školy odlišná očekávání. Tak či tak, rodiče mají vždy možnost obrátit se (telefonicky, e-mailem) na učitele/družinářku. Doporučuji slušně a trpělivě žádat odpověď od kompetentních osob, sdělení, co se bude v případně nahlášení problematického chování dál dít, aby se problém vyřešil. Žádat klidně i opakovaně. Zároveň je dobré, když se rodiče i třídní učitel u některých dětí shodnou na společných pravidlech a postupu práce s dítětem doma i ve škole.

  •      Jak se mají rodiče zachovat, jak mají ideálně komunikovat a jednat, pokud se jejich dítě stane obětí / iniciátorem šikany?

RE: Rodičům doporučuji hlavně zachovat klid, nevyžadovat rychlá, unáhlená řešení, vyslechnout dítě, jeho kamarády a pak informovat třídního učitele, případně preventistu nebo školního psychologa a domluvit se na průběhu řešení dané situace.

  •      Jakým způsobem jsou nahlášené formy šikany souhrnně monitorovány – tj. jaký je koncepční postup prevence vyplývající z jednotlivých nahlášených případů? Jak často probíhají koordinační schůzky vedení školy/ pedagogického sboru na téma šikany  a její prevence?

RE: Počáteční stádia šikany (pomlouvání, vyřazení z kolektivu) jsou řešena průběžnou preventivní prací s třídními kolektivy, nejsou nijak souhrnně monitorována, zaznamenávají je jen třídní učitelé. Závažnější případy řešíme ojediněle – evidenci vede metodik prevence a konkrétní osoby pracující se třídou/jednotlivci, tj. školní psychologové a třídní učitelé. Koordinační schůzky, na nichž se může probírat téma šikany, pokud se ve škole objeví, jsou porady pedagogického sboru 1x za 14 dní, porady asistentů pedagoga 1x měsíčně, porady školního poradenského pracoviště 1x za měsíc.

 

Rozhovor připravili členové výboru Spolku rodičů a zrealizovaly,

jmenovitě Lenka Danielová a Michaela Skalníková.

Za podporu a příspěvky děkujeme všem pracovníkům ŠPP.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *